Jak jsme si vybrali byt – JEHO pohled

Někdy v únoru mi Ulján sdělila, že našla další zajímavý byt, na který bychom se měli podívat. Ještě zavtipkovala, že k Valentýnu by fakt hodně chtěla byt. Což bylo v pohodě, protože v Albertu je měli zrovna ve slevě… Dobře, ve skutečnosti myslím, že jsem jí řekl něco v tom smyslu, že už brzy něco hezkého najdeme. Ještě v práci jsem se podíval na inzerát a když jsem usoudil, že to vypadá celkem dobře, domluvili jsme prohlídku. Na místo jsem samozřejmě dorazil pozdě, protože mám vždy hodně práce. Vždycky jí mám asi o 5 minut více, než právě potřebuji.

Byt byl kousek od Ortenovo náměstí. Trochu jsem vtipkoval, že kdybych byl zůstal v Gradě, měl bych to do práce pěšky jen 5 minut. Orosil jsem se.

Lokalita je super. Holešovice jsou stále sílící hipsterskou baštou, která přetéká kavárnami a divnými obchody. S občanskou vybaveností (tenhle termín jsem nikdy plně nepochopil) je to však trochu horší. Nejbližší velký obchod je Kaufland asi 2 kilometry daleko. Ale jinak je lokalita fakt super – je tu zeleno, není tu takový provoz, blízko k řece a do přírody, prý se tu krade a přepadá méně, než na Andělu.

apartment-building-1149751_640

Dům vypadal zvenku dost ošuntěle. Navíc stojí na druhé nejvytíženější ulici v Holešovicích, takže s tím klidem to není zase takové terno. Když nás makléřka vzala dovnitř, byl jsem příjemně překvapen, jak jsou chodby hezky udělané a udržované. Nový výtah, žádní bezdomovci pod schody a tak. Byt samotný je ve čtvrtém patře a perfektně situovaný – okna pokojů na jihozápad a do velkého vnitrobloku, okna z kuchyně a obýváku na severovýchod. Všude dost světla, prostoru, pokoje jsou neprůchozí, na Holešovice a vzhledem k současné ceně nemovitostí dobrá cena za metr čtvereční, prostě paráda. Poplatky jsou průměrné, ale na takhle dobře udržovaný dům a zrekonstruovaný byt mi to přijde ok.

Na místě jsem řekl, že to bereme. Protože kdybych to neřekl, makléřka by tam pustila další zájemce, co by mohli mít peníze v igelitce s sebou. Takže vždycky říkám, že to bereme. Uljana ani moc neposlouchala, protože v bytě zalévala kytky. Asi jí to moc nebavilo.

Po nějakém čase jsem si uvědomil, že nám vyprchává čas, dokdy můžeme podepsat rezervační smlouvu. Protože realitky si tyhle věci hlídají. Pokusili jsme se vyjednávat, protože jako každá rezervační smlouva, i tahle byla vůči kupujícím dost nevýhodná. Vyjednávání ztroskotalo na tom, že kupující byl v únoru roku 2017 v dost nevýhodné pozici a kupujících bylo víc, než nemovitostí na trhu. Takže jsme přirozeně podepsali.

V průběhu dalších jednání jsem začal mít podezření, že na nás prodávající a realitka šijou nějakou boudu. No není přece normální, aby měla makléřka a prodávající stejné příjmení! Nic jiného ale tomu komplotu nenasvědčovalo, takže jsme se vším pokračovali dál. V bance tvrdili, že jsme naprosto bezproblémoví klienti a taky nám hypotéku odklepli naprosto bez problémů. Znova jsem zpozorněl při podepisování smluv s prodávajícím a realitkou. Ten chlápek měl stejné datum narození jako Ulján! Přirozeně jsem začal obviňovat makléřku, že se překoukla a datum narození mé ženy všude napsala dvakrát. Nato jsem byl ujištěn, že pan prodávající se doopravdy narodil ve stejný den a uklidněn Uljanou, že je to asi okej.

Přibližně takhle to pokračovalo s drobnými hrboly až doteď, kdy píšu tenhle článek z našeho nového bytu. Moc se mi tu líbí a uvědomuji si, že má žena ten byt k Valentýnu přeci jen dostala… přestože tedy pouze jako opožděný dárek… v květnu.

Jestli jste omylem klikli na můj článek jako první, TADY si můžete přečíst její pohled.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Potvrďte, že nejste robot *